Kemp & Autokemp Na Špici

Městské divadlo
První divadelní budova byla v Karlových Varech postavena roku 1717, byla dřevěná, stála v aleji za Grandhotelem Pupp a zřítila se při jednom představení v roce 1787. Ještě téhož roku, 15.7.1787, byl položen základní kámen druhé divadelní budovy, jejíž stavba byla financována z výtěžku z prodeje vřídelní soli a stála již na místě dnešní budovy. Velkou měrou se o druhé karlovarské divadlo zasloužil lékař Dr. David Becher, zakladatel moderní karlovarské lázeňské léčby.
Dnešní vzhled divadla je výsledkem přestavby, resp. jde o třetí budovu divadla v Karlových Varech. Byla postavena v letech 1884 - 1886 dle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Zahajovacím představením byla 15. 5. 1886 Mozartova opera Figarova svatba.
Interiéru dominuje a k největším skvostům divadla patří opona od Gustava Klimta, nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. V letech 1993 - 1999 proběhla generální rekonstrukce karlovarského Městského divadla za finanční podpory evropského fondu PHARE. Byla provedena dle původních plánů vídeňských architektů a divadlo tak patří ke stavebním skvostům Karlových Varů.
Slavnostní znovuotevření se konalo ve dnech 24. - 26. 6. 1999, jeho součástí byl jak koncert Smetanovy symfonie Má vlast za účasti mnoha velvyslanců a ministrů zahraničních věcí Středoevropské iniciativy, tak "tradiční" Mozartova opera Figarova svatba. Pamětní medaili s číslem 1, vydanou u příležitosti otevření obnoveného Městského divadla, obdržel prezident Václav Havel.

Japonská zahrada

Japonka žijící v německém Mnichově - paní Masumi Schmidt-Muraki - se rozhodla vytvořit v Karlových Varech kuriozitu evropského formátu - Japonskou kamennou zahradu. Autorem návrhu se stal slavný japonský zahradní architekt Kanji Nomura.
Zenová zahrada, která má sloužit meditaci, vyjadřuje element vody, aniž by vodu k tomuto účelu využívala. Kruhový tvar s vnitřním obloukem symbolizuje princip jin a jang.
Kameny byly konstelovány tak, aby harmonizovaly lidskou mysl a zdraví. Zahrada vznikla na konci tzv. zřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy.
Bílý štěrk symbolizuje moře mezi východní a západní polokoulí Země. Z východního břehu vyráží do moře směrem k západu kámen ve tvaru lodě. Uprostřed moře ční nevelký kámen, který je podobenstvím paní Hana Bälz, Japonky, jež se v minulém století provdala za německého lékaře Dr. Ervina Bälze, přišla do Evropy a velice přispěla ke sblížení japonské a evropské kultury. Kámen však také může značit Dobro, jež chce spojit západ a východ či např. mýtickou želvu nebo hledajícího člověka, který v moři či labyrintu světa touží po ráji. Tento mnohovýznamový kámen musí mít dostatek světla. To mu dodává lucerna, jež je podobenstvím Buddhy - neboť Buddha je světlo.
 

Jeho nejstarší gotickou část postavili Rýzmburkové v první půli 14. století. Klenotem gotické části je hradní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1400. Byla vysvěcena dne 14. května 1400. Má žebrovou klenbu se dvěma svorníky, na jednom je reliéfní znak pánů z Rýzmburka, na druhém heraldický čtyřlist. Rozměry kaple činí 14x10 metrů, její výška 9 metrů. Unikátní jsou původní gotické nástěnné malby. Zachycují 17 biblických výjevů (např. Kalvárie, Zvěstování, Narození Krista, Klanění Tří králů, Svatý Kryštof aj.). Autor maleb není znám. Podle některých badatelů mají tyto malby mystický a astrologický význam (symboly slunce, měsíce, hvězd aj.). Stav kaple a její výmalby je bohužel nedobrý. Již v 19. století kaple sloužila jako sýpka.
Historické jádro hradu tvoří dvě čtyřhranné věže, jež byly v první čtvrtině 16. století spojeny a stavebně sjednoceny obytným palácem o patnácti sálech (roku 1524). Stalo se tak za vlády Pluhů z Rabštejna, kteří hrad "zmodernizovali" v duchu pozdní gotiky a renesance. V paláci se dochovaly četné skvostné portály a okenní ostění z první poloviny 16. století. Některé portály sem byly osazeny druhotně koncem 19. století. Pocházejí z Nového dvora a toužimského zámku. Portály jsou signovány různými kamenickými značkami.
V rámci úprav hradu počátkem 16. století byl k jeho gotické části přistavěn renesanční zámek, tzv. Pluhovský palác (Pluhovské domy). Na jeho nádvoří je umístěn znak Pluhů z Rabštejna, který symbolizuje jejich klíčový význam pro dějiny hradu a městečka Bečova.
V roce 1623 byla podoba bečovského hradu dále změněna likvidací mohutné válcové věže. Ta byla radikálně snížena a postupně degradována ze strážního a obranného bergfritu na vyhlídkový rondel.

Relikviář svatého Maura

Největší vzácností exposice je relikviář sv. Maura, památka evropského významu. Byl zhotoven v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes (v dnešní Belgii) pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Dřevěné jádro je pokryto bohatou zlatnickou výzdobou. Ze zlaceného stříbrného plechu jsou vytepány sošky 12 apoštolů, Ježíše Krista a sv. Maura a také reliéfy s výjevy ze života sv. Jana Křtitele a sv. Maura i sv. Timoteje na střeše relikviáře. Vynikající uměleckořemeslnou prací jsou filigrány ze zlacené mědi, ve kterých jsou vsazeny šperkové kameny a antické gemy. Součástí výzdoby jsou také emailové destičky s výjevy ze Starého zákona a řada dalších s geometrickými motivy. Po vyplenění kláštera během Francouzské revoluce byl relikviář odložen v místním kostele. V roce 1838 ho od církve koupil Alfred de Beaufort, nechal jej opravit a po výstavě v roce 1888 převézt na Bečov. Příslušníci rodu de Beaufort byli členy NSDAP a příslušníky SS, a proto na konci 2.světové války museli opustit Českou republiku. Relikviář předtím zakopali pod podlahu hradní kaple. Dne 5. listopadu 1985 ho zde po ročním pátrání nalezli čeští kriminalisté ve značně poškozeném stavu. Po náročném a dlouhodobém restaurování je relikviář prezentován v trezorové místnosti s řízeným klimatem a nepřekonatelným bezpečnostním systémem. K němu je připojena jedinečná expozice, seznamující s jeho pohnutou historií a náročným restaurováním.

Mattoni

Tři prameny, tři zdroje zdraví
Už více než 100 let se Mattoniho kyselka rozváží do celého světa, aby svým vyznavačům, byť jen na malou chvíli, dala okusit neopakovatelnou chuť a atmosféru světově proslulých lázní. Minerální voda Mattoni však není jediným produktem, který dnes nese pečeť jména slavného rodáka.V Kyselce se dnes stáčí i přírodní pramenitá voda Aquila, která se díky nízkému obsahu sodíku výborně hodí ke každodennímu pročištění těla. Trojici značek z Karlovarska doplňuje Magnesia, minerální voda unikátního složení v celoevropském měřítku, která se stáčí v Mnichově, nedaleko Karlových Varů. Magnesia je bohatá na blahodárný přírodní hořčík, zároveň má nízké množství sodíku. Působí osvěžujícím účinkem na celý organismus. zároveň má nízké množství sodíku. Působí osvěžujícím účinkem na celý organismus.