Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.Až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého Opatovického kláštera. Hrad dal postavit v letech 1421 - 1423 hejtman Diviš Bořek z Miletínka a přenesl na něj správní středisko z Opatovic nad Labem. Pozdně gotický hrad vznikl přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. století pány z Pernštejna, s unikátním opevňovacím systémem.

Hrad Litice je jednou z nejhezčích dominant údolí Divoké Orlice. S jistotou nelze přesně určit jeho založení, ale podle dostupných materiálů je pravděpodobné, že ho založil Půta z Potštejna z rodu Drslaviců na přelomu 13. - 14. století a pojmenoval jej podle rodového sídla na Plzeňsku. Hrad postupně vystřídal několik majitelů: Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského a Jana Lucemburského.

Hrad Žampach vznikl na stejnojmenném homolovitém kopci kolem r 1300. Kolem roku 1324 získal hrad do vlastnictví český král Jan Lucemburský, po něm pak loupeživý rytíř Jan Pancíř ze Smojna. Císař a král Karel IV. potrestal propadnutím majetku, po té byl Pancíř oběšen. Král převzal hrad a panství do vlastní správy. Později byl Žampach několikrát dobyt,vyloupen a zpustošen husity a po té slezskými vojsky. Kolem r. 1469 došlo k jeho přestavbě Janem ze Žampachu.

Roku 1872 se kostelecké panství stalo majetkem vedlejší větve Kinských. První držitel, syn knížete Ferdinanda, hrabě Josef Kinský (1806 - 1862) si dal postavit v letech 1829 - 33 podle plánu vídeňského architekta Jindřich Kocha na západním okraji města nové sídlo - empírový zámek.

Na místě dnešního zámku stávala ve 13. století vodní tvrz. Pro její stavbu byly využity močály pod soutokem Bělé a Kněžné. Nejznámějším z majitelů byl Půta z Častolovic. Jeho osobu můžeme hodnotit jako zakladatele rozsáhlé rodové državy. Asi v polovině 15. století se tvrz stala majetkem pánů z Kunštátu. Jedním z majitelů byl Jiří z Poděbrad, který věnoval městečku Častolovice městský znak: v modrém štítě zlatou pstruhovitou rybu probodnutou šípem.

Zámek v Náchodě byl původně raně gotický hrad, založený roku 1254 Hronem z rodu Načeraticů. Pravděpodobně současně bylo založeno i město Náchod. Během staletí se vzhled zámku měnil. Z původního gotického opevnění se rozrostl do poměrně rozsáhlého pevnostního celku. K nejvýznamnějším majitelům patřili např. český král Jan Lucemburský v letech 1316-1325, od roku 1367 do roku 1390 Anna kněžna Svídnická, v roce 1456 hrad dobyl budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy s třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu.

Zámek byl za dob Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. v hlavním průčelí rozšířen na obou stranách o boční křídla ukončená věžemi, mansardové střechy hl. budovy dostaly polopatrové nástavce a vikýře. Kostel Nejsvětější Trojice dostal nové průčelí orientované na hlavní osu zámeckého komplexu. V návaznosti na kostel byla vystavěna budova piaristické koleje. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze.

Železná věž, okr. Ústí nad Orlicí. Moderní ocelová konstrukce sloužící telekomunikačním účelům a turistům byla otevřena v roce 1996. Je celkem 55 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina se nalézá ve výšce 40 m. Poskytuje nádherný výhled na Orlické hory, Jeseníky i Českomoravskou vrchovinu. Předchůdkyní dnešní věže byla dřevěná rozhledna vybudovaná ústeckým okrašlovacím spolkem v roce 1905 (zanikla při požáru v roce 1918). Vedle rozhledny se nachází turistická chata Hvězda.

Již za dva roky po svém vzniku (1893) otevřel náchodský spolek KČT nově postavenou chatu s rozhlednou na Dobrošově. Působila velice skromně - stála pouhých 2 300 zlatých, měla tři přízemní místnosti, nad nimiž se zvedala osmiboká, zděná, 6 m vysoká věž. Od svého otevření 24. listopadu 1895 se dobrošovská chata stala baštou náchodské turistiky a cílem mnoha rodinných výletů.

Nejmohutnější rozhledna Orlických hor stojí na Suchém vrchu u Jablonného nad Orlicí. Byla postavena v letech 1931 - 32 podle návrhu architekta Patrmanna. 32 metrů vysoká věž se dvěma vyhlídkovými ochozy zároveň sloužila jako vodárna pro sousední chatu, která byla postavena již o něco dříve, v letech 1926 - 28.

Velká Deštná se může chlubit hned dvěma nej - je to nejvyšší hora Orlických hor, a zároveň má nejmenší rozhlednu tohoto pohoří. Její vyhlídková věž ze čtyř otesaných kmenů spojených do tvaru pyramidy. Ve výšce pouhých pěti metrů je umístěna jednoduchá vyhlídková plošina, na niž se vystupuje po žebříku. I těchto pět metrů však stačí na to, aby se před Vámi otevřel úchvatný kruhový rozhled.

Vůbec první vyhlídková stavba v Orlických horách byla postavena na Vrchmezí (původní název Humeničnej) v 80. letech 19. století. Byla to dřevěná, šestnáct metrů vysoká vyhlídková věž. V roce 1910 byla původní věž natolik zchátralá, že se vedení Kladského spolku rozhodlo nahradit ji stavbou kamennou. Z finančních důvodů se však postavila rozhledna opět dřevěná, jen o několik metrů vyšší. V roce 1946 chata vyhořela a pravděpodobně v téže době zanikla i rozhledna.

V současnosti se pevnost Adam nachází ve vojenském prostoru a její podzemí využívá armáda jako skladiště. Tvrz je nepřístupná veřejnosti a není povolen ani přístup na povrch jednotlivých objektů.

Je se svými čtyřmi bojovými objekty jednou z nejmenších tvrzí čs. opevnění. Byla postavena v prostoru kóty 681 Výšina (Berghöhe) severovýchodně od Králík. Název Výšina, který se objevuje v některé literatuře zabývající se problematikou opevnění nebyl nikdy používán. Tvrz byla budována zejména pro obranu tzv. Zemské brány navazující...

Rozestavěná dělostřelecká tvrz, součást Čs. pohraničního opevnění z let 1935-1938, s prohlídkou rozsáhlého podzemí. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. V krytických zářiových dnech roku 1938 se již začalo bednit a betonovat podzemí, vybetonovány byly 3 z plánovaných 6 srubů tvrze, jsou to 2 objekty pěchotní a jeden dělostřelecký (jediný v ČR přístupný zevnitř).

Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780-1787 z rozhodnutí císaře Josefa a patří k vrcholným dílům bastionového opevnění. Její nejmocnější zbraní byl však podzemní obranný systém v délce 45 km, který patří k unikátním technickým stavbám konce 18. století. Je to nejrozsáhlejší podzemní komplex v Evropě.